Chcete podnikat? Pořiďte si krabici. Pěknou, papírovou, úplně obyčejnou ve velikosti A4. Sehraje důležitou roli ve vašem byznysu.
Třeba takovou:
Že jsem se už totálně zbláznila?
Ani omylem. Na začátku našeho soužití s mým manželem, v době kdy se telefonní číslo ještě vytáčelo, kromě dalších asi stovek dalších věcí :o), mě štvala jeho, až puntičkářská potřeba rovnat si peníze v peněžence podle nominálních hodnot. Zdržovalo mě to. Nechápala jsem to. Nemohla jsem pochopit, že mu stojí za to se s tím zdržovat. Působil na mě jako škrt. Nechápal mojí přirozenou radost z nečekaně objevené zastrčené stovky v kapse u kalhot nebo v kapse kabátu. Jak ten mě štval. Štval mě každým papírkem o zaplacení, který si schovával a neustále je vyndaval na nejvíce viditelná místa v bytě. Stále jsem chodila a něco uklízela a třídila. Dneska už vím své. Za tuto jeho úchylku dnes děkuji, protože i já byla okolnostmi donucena se jí, i když nerada :o) přizpůsobit.
Tak se totiž v naší domácnosti natrvalo ubytovala krabice a časem převzala důležitou roli hlavně v našem podnikání. Při práci „s papíry“ jsem totiž poznala i pravý opak – moje dva bratry :o). Ti mají na papírování velmi odlišný názor. Kolikrát jsem na konci čtvrtletí nevydržela a obešla jejich provozovnu s krabicí , posbírala všechny jejich účetní dokumenty v šuplíku, na podlaze, na policích a mnohde jinde :o). Kolikrát jsem nadávala nad fakturou s otisknutou podrážkou od oleje, kde nebylo nic pro olejovou stopu ani vidět :o).
V tomto rozpoložení mne uklidňovala snad jen vzpomínka na vyprávění mého dávného spolupracovníka, který mi vyprávěl, jak jeho otec dělá účetnictví pro pekařství. To jsou prý papíry ještě horší pěkně slepený a voňavý :o). Pokud tedy pominu podnikatelské vlastnosti a zajímavý nápad, tak krabici na doklady vidím jako první investici do začátku Vašeho podnikání.
PODNIKATELÉ SOBĚ – Facebooková skupina pouze pro podnikatele.
Sdílení podnikatelských zkušeností, výměna názorů, rady a tipy od podnikatelů pro podnikatele.
S jistým nádechem uznání dnes beru na konci každého měsíce svazek dokladů ze stolu svého manžela. Obracím je „hlavou dolů“ a postupně je přiřazuji k příslušným vygenerovaným výpisům měsíčních nákladů. Jdou hezky popořádku den za dnem podle toho jak mu přicházely do mailu a jak je platil :o).
I když mě tyto okolnosti postupně naučily věnovat pozornost každé účtence i doma, peníze do kapes si dávám pořád. Zaprvé nesnáším pořád hlídat peněženku a pak tu radost ze znovu nalezené stovky zastrčené v kapse prostě miluju :o).
