Pojďme se podívat na to, jak vlastně celá EET v kostce funguje. Jde v podstatě jen o elektronický tok dat mezi podnikatelem a finančním úřadem.
Následující schéma vysvětluje, jak to všechno “běhá”:
- Obchodník zadá do svého počítače nebo mobilu údaje o provedeném nákupu (v kamenném obchodě) nebo obdrží objednávku v internetovém obchodu
- Pokladní program Kasareal nebo systém Webareal automaticky zajistí spojení přes internet s finanční správou, kam jsou zaslány údaje o objednávce – identifikace obchodníka, částka
- Server finanční správy objednávku zaeviduje a do 2 sekund zašle zpátky fiskální identifikační kód (FIK)
- Obchodník dokončí tisk nebo odeslání účtenky/faktury zákazníkovi s uvedeným FIK kódem
- Zákazník si může na finančním úřadě ověřit, zda je účtenka zaevidovaná
Vše by mělo běžet tak, aby obchodníkovi nepřibyla při vystavování faktury nebo účtenky žádná práce navíc. Vše je zcela automatické a to jak pro majitele kamenného obchodu, tak i provozovatele eshopu.
V EET se musí evidovat tyto způsoby prodeje:
- převzetí hotovosti od zákazníka
- šek, směnky
- stravenky a další podobné způsoby, které nahrazují peníze
- započtením kauce nebo obdobné jistiny
EET se nijak netýká těchto způsobů plateb:
- převod peněz z bankovního účtu na bankovní účet
- bezhotovostní převod peněz (platba kartou nebo přes platební bránu GoPay…)
- dobírka
- ojedinělé prodeje (např. ojedinělý prodej zeleniny na tržišti)
