Žádné červené nápisy nebo e-mail napsaný velkými písmeny, za to bych se, prosím, přimlouvala.
V tuhle chvíli mluvím o elektronické komunikaci a prezentaci na internetu, ale platí to obecně.
MÉNĚ JE VÍCE
Představte si vesnici, kterou projíždíte na kole a hledáte hospodu nebo ani nehledáte, protože stačí málo, aby jste si všimli malé chaloupky s muškáty za oknem, venkovskou předzahrádkou a vázičkami s lučním kvítím na stole. Tu nemůžete minout, i kdyby jste chtěli. Mám ráda taková místa, kde Vás z toho kola strhne jemný nádech nostalgie, stín a atmosféra klidu. Hodně, opravdu hodně se toto začíná měnit, ale někdy tak složitě a pomalu.
Myslete na to, až budete zařizovat svoje provozovny, kanceláře, hospůdky a prezentace na internetu.
Když už si vytvoříte prezentaci v jemné šabloně s atmosférou přímořského letoviska hladícího jemnou vlnkou oko zákazníka, nepište tam na úvodní stranu červený nápis „POZOR! POZOR! SLEVA!“. Když vidím spojení dvou slov za sebou – „pozor“ s vykřičníky utíkám pryč, protože se bojím nebezpečí nebo něčeho nuceného. Jednu dobu, když jsme začínali tvořit na internetu prezentace, jsme prostě fonty písma a barvy omezovali, aby toto zákazníci nedělali, ale stejně a pořád :o) .
Nedělejte to, nepřekydávejte svoje prezentace, nepřeplňujte hospody krámama, nedávejte na provozovny osobní a historické předměty Vám drahé, tedy pokud zrovna neprovozujete muzeum nebo prodej starožitností. Zákazníci to vidí, vidí a nejsou blbí, nepodceňujte je. Vás to bude stát spoustu energie a nebude to mít ten efekt. Stačí jednoduchý nápis někdy tučný a ještě lépe vtipný obrázek. Smutné je, pokud se živíte produkty odkazující na design, kosmetiku nebo umění a krásno a nedržíte své podnikání v krásnu, nebudete pro zákazníky uvěřitelní.
To samé platí o e-mailech psaných velkými písmeny. Vím, že je užívají ti, kteří nechtějí úplně řešit český jazyk a takové ty formality, ale pozor na to, vždy to bude na příjemce působit nepříjemně, odtažitě a nabubřele. O pocitu rozkazování ani nemluvím.
NEBUĎTE PŘÍLIŠ OSOBNÍ
Na jednu stranu Vám radíme, aby jste do svého podnikání přenesli sebe sama, aby jste vytvořili originál, ale je opravdu nutné najít tu míru. Zákazník je nestranná osoba a vy nevíte jakou má orientaci, politický nebo osobní názor. Vnucováním vlastních názorů můžete o skupinu zákazníků přijít. Jinak bychom se měli chovat k zákazníkům, které už známe a jinak k nováčkům, kteří si Vás hledají.
Já samozřejmě, kromě jiných úchylek, mám jednu, která mi nedodá klidu ani na dovolené. Jsem zvědavá a sleduji, jak se daří ostatním podnikatelům a jak to dělají oni. Hledám inspiraci. Nevím jestli to vnímám citlivěji a nebo na to mám prostě smůlu, ale nesnáším to! Když přijdu do hospody nebo obchodu a tam se odehrává organizace provozu přede mnou, jsem z toho rozpačitá. Je mi líto nováčka, který dostává vynadáno za to, že nese špatně talíř nebo blbě třídí krabice. Nezajímají mě pocity kuchaře, chci jen jeho dobrou polévku.
Další rozpačitý pocit mě chytá u osobních komentářů provozoven typu :”Přijďte si dát chlebíčky máme pro Vás slevičky”. No já nevím jak vy, ale jak vidím slevu u chlebíčku, působí na mě dost zeleně a nečerstvě. Nešlo by, aby ten chlebíček voněl až před krám a přitáhl mě dovnitř sám?
